Jdi na obsah Jdi na menu

River Raid (1982)

4. 2. 2015

river_raid_2600_large.pngByť jsem srdcem Nintendo hráč, vlastnil jsem svého času i Atárko. Byl to takový nevzhledný hnusák, ale zapařil jsem na něm spoustu hodin a jedna z mých nejoblíbenějších her na tomhle toasteru byla Stíhačka. Teda já tomu říkal stíhačka, protože jste letěli nad klikatící se řekou, kde po vás šlo spousta věcí, Lodě, vrtulníky, další letadla, etc. A jelikož jsem měl stíhačky rád, proměnil jsem se vždy třeba v Mavericka a lítal a lítal. Až o mnoho let později jsem zjistil, že tahle legendární hra se jmenuje River Raid.

Tahle hra byla prostě boží, ovládání bylo relativně přesné a vzhledem k tomu ,že na Atari byl joystick alá velký penis, i hodně reálné. I když teda stíhačka ne a ne vystoupat do výšky, i když jste joysticka tahali k sobě jak urvaní. Další věcí co mě na River Raid ve své době uchvátilo byla naprosto jednoduchá, avšak zcela fungující grafika. A samozřejmě taky to, že hra byla pokaždé jiná. Jiná řeka, jinak sestavení nepřátelé, prostě pecka. Ono tahle hra má spoustu neduhů, například to, že vaše stíhačka může lítat pouze nad hladinou řeky. Náraz do břehu, rovná se destrukce a smrt. Přitom ostatní ve hře normálně nad břehem lítají! Hajzli. Navíc to tak trochu popírá logiku, ne?  Je to způsobeno samozřejmě tím, že hra byla při svém začátku koncipována trochu jinak. Především, hráč měl ovládat loď. Jenže to se nějak neujalo a taky byla loď narychlo vyměněna za stíhačku. A proto je tady to, že stíhačka může lítat jen nad řekou, protože hra byla de facto hotová a muselo by se začínat znova. Ty jo, já vlastně o téhle hře vím docela dost. Například to, proč hra byla při každém spuštění jiná a vše se generovalo náhodně. To bylo samozřejmě způsobeno tím, že Atari mělo malou paměť, nějakých 128 bytů. A proto vymysleli takový zvláštní generátor, který generoval tok řeky náhodně. A stejně tak nepřátele. Což byla v té době docela pecka, protože obrazovka plynule ukazovala měnící se řeku. Lidé byli zvyklí spíše na statické obrazovky. Taky je třeba zmínit, že za touhle hrou stojí žena, což nebylo v dřevních dobách příliš běžné.

Další zajímavostí je to, že hra se nedá dohrát. Jediný možný způsob dohrání je ten, že nahrajete co nejvíc bodů a budete lepší než kamarád, brácha, děde, nebo pes, podle toho kdo s vámi hrál. Tedy, ona se hra dohrát dá. Já se o tom samozřejmě dozvěděl až na netu, protože dohrát to tímhle způsobem je beztak nemožné. Ono totiž teoretický konec  hry nastane, když nahrajete maximum bodů, čili nějakých milión mínus jedna. Hra vás za to odmění tím že zamrzne, holt se asi nepočítalo s tím, že by to někdo hrál až tak šíleně.

Na River Raid mám hodně dobré vzpomínky, strávil jsem u ní dost času a ani vteřina z něj nebyla nuda. A to tenhle herní koncept, kdy letíte ze strany na stranu a držíte knoflík střelby, v podstatě nemám rád. Ale na to jsem přišel asi až v dospělém věku, byť výjimky se najdou, například neskutečně zábavná Jets and Guns. Každopádně jsem si asi po dvaceti letech River Raid zahrál na svém emulátoru a stále je to poměrně zábavná hra s fungující grafikou. Když tedy berete tak prvních deset minut, pak si člověk uvědomí že je mu třicet a hraje hru která je starší než on, která nabízí asi tolik interaktivity, jako kalkulačka bez baterie. A tak jde psát svoje dojmy, které jsi teď dočetl. Gratuluju.

 

Hodnocení v roce 1995: 100%

Hodnocení v roce 2015: 55%

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA