Porozumění
Knihy padají jako déšť z nebe.
V každé je kus mě, jich, i tebe
v každé je kus úplně všeho.
A přitom ani jediné slovo.
Mluví cizí řečí, nerozumím jim.
Jejich slova jsou stejně ničím.
Nerozuměl bych i kdybych chtěl,
není to nic, co bych vlastně měl.
A knihy dál padají přímo z nebe,
beru je do rukou a hledám sebe.
List za listem, nenacházím nic.
Všechna slova napadala do ulic.
Smíchala se dohromady v nás.
Lidé chodí a mluví, slyším vás.
Snažím se těm slovům rozumět
Ale smysl dává jen prvních pár vět.
A takový je vlastně celý tenhle svět
Lidé chodí a snaží se si rozumět.
Snažím se to pochopit, neutíkám.
Ale oni nerozumí tomu co říkám.
A prázdné knihy zasypaly všechno.
To bude ten definitivní konec.
Až zavládne prázdnota
A porozumění vystřídá povrchnost.