Sengoku Jietai/GI Samurai (1979)
Asi znáte film Tajemná záře na pacifikem. To je takový scifi film, ve kterém se při záhadné bouřce přesune plně vybavená letadlová loď do druhé světové války a její posádka následně nabídne svým zastaralým kolegům pomoc, protože s moderní letadlovou lodí jsou schopni vykopat všechny lodě za všech moří. Co by malé smrádě jsem to děsně žral. Proč, to mi sice došlo až v době kdy mi dorostl mozek, protože mi došlo, že je to docela solidní ukázka vojenské techniky. A hlavně tam byly stíhačky, vždyť vlastně jen kvůli nim jsem žral třeba Top Gun (zatímco teď ho žeru kvůli soundtracku) a nakreslil komiks o partě desetiletých kluků, kteří mají stíhačky a fungují jako jednotka superhrdinů. A lítají s nima do školy a tak.
Co jsem ovšem nevěděl je to, že v japonsku vyšel o rok dříve film, který je Tajemné záři nad pacifikem až nebezpečně podobný. Že by inspirace? To nevím a vzhledem k tomu že mají filmy skoro čtyřicet let, jistě na to někdo přišel za mě. Tím filmem je Sengoku Jietai a.k.a. GI Samurai a.k.a. Časový posun (jak originální český název!). Ten vypráví o jednotce, jež vlastně vůbec není jednotkou, spíš se tak nějak poskládali vzhledem k okolnostem. Jeli totiž na cvičení a sešli se na jedné pláži, kde je zastihla podivná světlená bouře, jejíž efekt spočíval především v záběrech na běžící koně a létající ptáky. Takže když někdy vytuhnete po cestě z hospody a v motáku kolem sebe budete vidět koně a ptáky, dejte si náhodou bacha, jestli necestujete v čase. Každopádně, co se stalo. Všichni se najednou objevili ve středověku, což v japonsku znamená šogunáty, samuraje, meče, šípy a další sračky. Moderních vojáků byla podle počtu asi tak četa a společně s nimi se do minulosti přenesly také tank, helikoptéra, člun, džíp, APC s těžkým kulometem a zásobovací náklaďák plný munice. Jako já osobně bych si řekl že pecka, furt lepší než kdyby se tam objevili jako v Terminátorovi, to by pak jejich jedinou zbraní byly jejich péra. Samozřejmě se jim všechno jejich vybavení hodilo, protože netrvalo dlouho a přišel první útok, shodou náhod se toiž dostali zrovna doprostřed bitvy. Jednu stranu zahnali, s druhou se skamarádili. Tady ovšem podobnost s Tajemnou září nad pacifikem vlastně končí. Japonci to vzali trochu naturalističtěji, například jedna skupina se zachovala po vzoru Vočka Szyzlaka, když se dostal ke stroji času: „A teď vzhůru do pravěku za děvkama.“ Přivlastnili si loď, naplnili jí municí, zásobami a jeli masakrovat vesničany. Musím říct že si na loď natahali slušný harém a příznivci japonské nahoty mohou být lehce nadšeni.
Pak tady byla další skupina, ta poslouchala svého velitele. A velitel se shlédl ve středověkých válečnících a rozhodl se svým novým spojencem dobýt Kjóto (tedy ne jen zabít oblastního pána, jak původně samuraj Kagetoma, Kagemota, Kagewhatever navrhoval). Ovšem, početní přesila rozjebe všechno, dvacet lidí i se sebelepšími zbraněmi prostě armádu neporazí.
Co se týče cestování v čase, film vlastně nenabízí nic co by stálo za zamyšlení. Pokud ovšem neberete tuto teorii jako originální, čtěte. Když uděláme dost velký bordel, zabijeme hodně lidí a tak všeobecně, příroda to bude chtít napravit a pošle nás zpátky domů. Ano, opravdu, tak kokotská teorie může napadnout opravdu jen Japonce.
Co se týče mých dojmů, jsou hodně rozporuplné. Film je především hrozně dlouhý. Některé scény by opravdu mohli vypustit. Fyzika dostává těžce na hubu. Celá řada herců absolutně nehraje. Dalo by se z toho vytěžit víc. Na druhou stranu, bojové scény jsou celkem cool, ovšem spíše ze strany Japonců středověkých. Jenže ty bohužel nejsou pořád a mě se často stávalo, že jsem se docela nudil, či hlasitě smál u scén, kde asi smích nebyl na místě. Sengoku Jietai je spíše taková raritka, kterou si kovaný fanoušek filmu rád shlédne, ovšem nevidím důvod k tomu, abych se na to podíval znova. Fanouškům asie ale rozhodně doporučuji.
60%