Malevil (1981)
Román Malevil od Roberta Merleho je brilantním a naprosto realisticky uvěřitelným postapokalyptickým dílem (byť místy je trochu naivní). I když vlastně apokalyptickým, protože se odehrává, před, po, i během „apokalypsy“. Hlavní postavou a také vypravěčem je Emanuel Comte, který si vlastně píše cosi jako deník, ale románovou formou. Občas jej doplňují poznámky Thomase, mladého studenta, který u něj přebýval. Ten zároveň i román, ergo deník, dokončí, protože Emanuel na konci knihy po všech nebezpečích umírá na naprosto banální zápal slepého střeva. Spoiler to není, píše se to v anotaci knihy.
Každopádně, kniha začíná v Emanuelově dětství. On, společně se třemi kamarády má klub, chcete-li partu, ovšem oni to nazývají klub. Dělají spolu různé klukovské vylomeniny, dělají si srandu z faráře (otázka víry je důležitou částí románu), ale co je hlavní, schází se v opuštěné zřícenině hradu Malevil, který stojí nad jejich rodným městem Malejac. Emanuel si nerozumí s rodiči, za to si velmi rozumí s mužným srýcem, který je pro něj tím pravým mužským vzorem. A tak k němu utíká a žije s ním. Emanuel je už dospělý muž, když strýc zemře, takže po něm převezme hospodářství, jehož hlavním artiklem je chov koní. Hospodářství rozšíří, ale co je hlavní, koupí chátrající hrad Malevil, zrekonstruuje ho a přestěhuje se na něj. Tahle část, i ta dětská, je poměrně podstatnou částí knihy, jenže ve filmu zcela chybí.
Jednoho naprosto normálního dne, kdy je potřeba stáčet víno (protože k panství Malevil patří také rozsáhlá vinice) jej navštíví zbytek jeho party, protože je potřeba dojednat jednu věc, všichni chtějí kandidovat do městské rady a politicky ovládnout okolí. Všichni se sejdou ve sklepení hradu, kde Emanuel stáčí víno a to je jejich jediné štěstí, protože venku mezitím nastane „den D“. V románu vlastně nikdy nezjistí co se přesně stalo, teorie praví, že vybuchla nějaká zbraň totálního zničení (o nichž se spekulovalo v době studené války, na toto téma doporučuju mrazivý Kubrickův film Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu). Každopádně pocity téhle party lidí (navíc je tam s nimi Emanuelova stará hospodyně Menou, její zaostalý syn Momo a Thomas) ve sklepení hradu kde uslyší uši rvoucí rachot následovaný vedrem, při kterém se vaří krev v žilách, je popsán dost detailně. Ve filmu je to trapné.
V mdlobách stráví ve sklepení hradu noc a den, než se rozhodnou a mají vůbec sílu, něco dělat. Venku je vše spálené na popel. Místo stromů ohořelé pahýly, žádné rostliny, hmyz, nic. A hlavně příšerné ticho. Hrdinové románu se rozhodnou přežít, utváří demokratickou společnost prostou víry a politiky (byť jsou mezi nimi věřící, komunista, ateisté…).
Pracují, starají se o to, co jim zůstalo, postupně se objeví nějaká ta žena, další žena, prostě další postavy. Nakonec zjistí že ve vedlejším městečku La Roque je také dost přeživších, ovšem žijí pod fašistickou nadvládou falešného církevního hodnostáře, který se pod maskou lásky k bližnímu svému snaží jen o vlastní blahobyt, zatímco obyvatelé žijí v hrůze a bídě. A to není vše, objeví se také lidé které strach, hlad a zmar přetvořily v divochy, ovšem nejsou to žádné zombie ani mutanti, jak je známe z postapo filmů. Jsou to jen zbídačení lidé, kteří už v sobě mají pramálo lidského. A pak je tady militantní skupina, která chce jen plenit, zabíjet a znásilňovat. Do toho se tady řeší otázky víry, otázky politické i filosofické. Román je opravdu strhující a obsahuje mnoho velmi silných částí.
A teď k filmu. Naprosto vynechává úvod a přesouvá se hned na začátku rovnou ke dni, kdy bouchne bomba. To je odfláknuto celkem trapnou scénou, kdy se plazí po zemi ve sklepě a především, vůbec nikdo nemluví. Jenže oni nemluví ani tu krátkou chvíli před apokalypsou a taky velkou chvíli po ní. Ono se obecně v tomhle filmu příliš nemluví, což je oproti knize opravdu rozdíl, v ní se totiž pořád něco řeší, o něčem diskutuje, hlasuje apod. Jakmile dozní účinek bomby, neuběhne ani muší prd a najednou pěstují obilí a dělají podobné věci. Přijde mi že tam jsou opravdu nesmyslné skoky v ději a proto teď musím zmínit ten největší problém filmového Malevilu. Vždy se říká, že kniha je lepší než film. Tady to samozřejmě platí tuplovaně, ovšem mám takový dojem, že kdybych knihu nečetl, měl bych z filmu ono legendární hovno. Prostě bych se úplně ztrácel v ději a jen bych si pokládal otázky, na které mi film neodpoví, zatímco kniha ano a díky tomu jsem se ve filmu neztrácel.
Další problém jsou postavy. Jediné postavy věrné knize jsou stařičká Menou a její syn Momo. Ostatní jsou naprosto mimo a to jak jmény, tak hlavně věkem. Emanuel Comte je v knize mužný čtyřicátník, při kterém vlhnou ženy, zatímco tady je to snad šedesátník. Postava Thomase zcela chybí, stejně jako jiné. Z ženských postav jsou tady jen Evelyna, která ale ní čtrnáctiletá a není astmatička. Zatímco v knize se pořád řeší tak trochu pedofilní, avšak zcela platonický vztah mezí ní a Emanuelem, ve filmu si v klidu zplodí dítě. Dále zde absolutně chybí němá nadržená divoženka Miete, ale zase nechybí Cathy, což byla v knize její sestra. Ve filmu je to jen Cathy. Ve filmu také zcela chybí městečko La Roque. To je nahrazeno přeživšími ve vlaku, který byl v době katastrofy v tunelu a díky tomu přežili. Přeživší v něm nežijí pod církevní nadvládou, ale pod nadvládou chlápka, který si říká ředitel. Ten je magor, posedlý tím aby všechny ovládal, nějaké to znásilněníčko mu není cizí a vůbec je to docela nepříjemný rypák. Pak už si vlastně film bere příběh z knihy, respektive tu část, kdy se Malevilané rozhodnou obsadit La Roque, aby osvobodili tamní obyvatelstvo. Akorát že ve filmu to je vlak. Rozuzlení s fingovaným soudem je taktéž podobné, ovšem skoro jako všechny scény, které se už teda aspoň trochu drží knihy, je děsně odfláknuté, jako by všichni utíkali na autobus a tak to museli natočit co nejrychleji. No a konec filmu? Ten je naprostá kopačka do ksichtu pro ty, co četli knihu. Já být Robertem Merleyem, tak jsem docela dost nasraný, že někdo tak, kulantně řečeno, zkurvil moje dílo. Knihu brát všemi osmi, film nebrat vůbec. On totiž vůbec nic nenabízí a bez knihy by to byl jen nesmyslný a nudný slepenec, který mě navíc mnohokrát nebetyčně nasral, protože to co tam z knihy bylo, přičemž někdy to byly opravdu silné scény, bylo odfláknuto naprosto strašně.
20%